|
Morové sloupy vznikaly v Evropě, pustošené po staletí opakujícími se morovými nákazami, zejména v barokní době. Stavěly se jako poděkování za odeznění epidemie a zpravidla i jako prosba o uchránění místa před další epidemií (přeneseně se někdy nazývají jako morové sloupy i pamětní sloupy odkazujících k jiné strašné události, například války). Mohly to být jednoduché sloupy typu Boží muka, ale také nákladná sochařská díla s propracovanými ikonografickými schématy. Velmi často se jednalo o mariánské sloupy či trojiční sloupy s doplněnými morovými patrony (svatý Roch, svatý Šebestián, svatá Rozálie, svatý Karel Boromejský ad.). |